Specializace ordinace:

Atopický ekzém

Je to velmi časté onemocnění, jehož výskyt se neustále zvyšuje. V ČR postihuje asi 15–20 % lidí, především dětí. Lidé trpící tímto ekzémem mají jak imunitní, tak i nervové a kožní odchylky. Imunitní odchylka (atopie) způsobuje kožní alergickou reakce na libovolný alergen. Kožní odchylka se projevuje nedostatečnou tvorbou ochranné kožní tukové vrstvy. Proto je kůže suchá, má sníženou bariérovou funkci a umožňuje průnik alergenů a infekce. Nervové odchylky se projevují svědivostí, dráždivostí a citlivostí kůže.
Vyvolávající alergen bývá zpravidla požit nebo vdechnut, což je důvodem, že mnoho pacientů o alergii zpočátku vůbec neuvažuje. Nejčastějšími alergeny jsou pyl, prach, roztoči, peří, sliny a srst zvířat (kočka, pes, kůň, morče), bakterie, plísně, potraviny, kovy a parfémy.

Akné vulgaris

Acne vulgaris, běžně nazývané jako akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Během života postihne akné alespoň jednou 85-100 % lidí. Akné vzniká v důsledku uzavření vývodů mazových žláz, což způsobí jejich zanícení. Stagnace sekretu mazových žláz má za následek jejich poškození a vznik hlubokého zánětu, po kterém zůstávají jizvy. Stav zhoršuje také přítomnost roztočů, kvasinek a baktérií. Pokožka s akné obsahuje vyšší aktivitu 5-alfa-reduktázy, která přeměňuje testosteron na silnější androgen – dihydrotestosteron. Akné se nachází v oblastech kůže s nejvyšší hustotou folikulů, tj. na obličeji, a to zejména v t-zóně, ramenou, horní části hrudi a zádech.

Padání vlasů

Padání vlasů se rozděluje na vratné (dočasné) a nevratné. Příčinami vratného vypadávání může být stres, těhotenství nebo například nedostatek vitamínů. Nevratné vypadávání vlasů je důsledkem činnosti mužských hormonů testosteronu a dihydrotestosteronu. Pro omezení vypadávání vlasů je důležitá řada faktorů - zejména dostatečné prokrvení pokožky.

Mateřská znaménka (pigmentové névy)

Nejčastější pigmentový kožní projev jsou pigmentové névy, které běžně nejsou „normální" součástí kůže. Oválné, plošné projevy, charakterizované přítomností pigmentových buněk obsahujících melanin. Melanin je barevná látka obsažená v kůži, vlasech, duhovce oka.Ten určuje zbarvení našich vlasů, očí, kůže a zvyšuje se působením ultrafialového záření.

Znaménka se dělí podle vývoje na tři stadia.První stadium je plochý projev, tmavě hnědě zbarvený, pigmentové buňky se v tomto stadiu nacházejí v horních vrstvách kůže. V dalším stadiu pronikají névové buňky do hlubších vrstev kůže a projev se uprostřed vyklenuje. Postupně může vzniknout hrbol hnědé až tmavě hnědé barvy, ale odstín se také může shodovat s barvou kůže. Jeho velikost je od několika milimetrů po několik centimetrů. Povrch může být někdy rozbrázděný.

Každého spíše znervózňují hmatatelná mateřská znaménka, která nebývají nebezpečná, ale právě aktivní dysplastické névy člověk snáze přehlédne. Vystouplá znaménka mohou vypadat nevzhledně, ale ve většině případů jsou nezhoubná oproti těm, která nenahmatáme. Ta mohou být malá, nenápadná, ale při bližším zkoumání a sledování často uvnitř mění barvu. Takové znaménko začne tmavnout, pak se může plošně rozšiřovat do okolí, zdrsňuje se jeho povrch, může svědět, i určitém stadiu se může i začít vyvyšovat nad kůži. To jsou nebezpečné aktivní névy. Všechny aktivní névy je třeba včas chirurgicky odstranit, nejlépe vyříznout, a to ještě dříve, než se z nich vyvine melanom kůže.

Lupénka

Psoriáza (nebo také lupénka) je jedním z nejčastějších kožních neinfekčních onemocnění postihující především kůži, avšak kromě pokožky může postihovat též nehty a klouby. Nemoc postihuje přibližně 2-3% europoidní populace, její výskyt může být však častější, jelikož jsou projevy nemoci mnohdy nevýrazné a není diagnostikována. Nejčastěji se změny kůže poprvé objevují mezi 10. a 25. nebo mezi 35. a 60. rokem života. V průběhu života může docházet k opakovaným výskytům nemoci.

Bradavice

Bradavice je nezhoubný výrůstek na kůži nebo na sliznici. Bradavice jsou důsledkem virové infekce způsobené papilomavirem HPV, která má za následek nadměrný růst rohových buněk a zmnožení kožního vaziva. Bradavice se nejčastěji vyskytují na rukou, na nohou nebo v obličeji.

Bércové vředy

Bércový vřed je chronickým a dlouhodobým onemocněním, které se často opakovaně navrací. Jeho léčba vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného, stejně jako jeho obrovskou ukázněnost a trpělivost. Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt kůže charakterizovaný rozkladem tkáně a jejím odumřením (nekrózou). Bércové vředy mohou vznikat z žilních, tepenných či smíšených příčin.

Infekční onemocnění nehtů

Stejně jako kterákoliv jiná část těla může onemocnět i nehet. Může jít o neinfekční a infekční choroby nebo může být poškozen při úrazech. Zhruba polovinu všech nehtových problémů představuje houbová infekce nehtů. Jedná se o plísňové onemocnění nehtů, kterým především trpí dospělí lidé. Většinu infekcí způsobují houby zvané dermatofyty. Po napadení nehtu se zpočátku projevují nevinně jako drobné bílé skvrnky nebo puchýřky na okraji nehtu, které často provází oteklá kůže a svědění nebo pálení mezi prsty. Houby postupně pronikají nehtem, který zesiluje a barevně se mění.

Onemocnění pokožky hlavy

Svědění pokožky obecně je reakcí na nějaký zevní dráždivý vliv. Může se sice jednat o kožní chorobu pokožky hlavy, například lupenku, která se rozšířila i do vlasaté části hlavy, ale často hlava svědí i bez zjevných znaků kožních onemocnění jako odlupování kůže, zarudnutí nebo bolestivost. Příčinou svědění pokožky hlavy může být dráždění kosmetickými přípravky. Svědění pokožky hlavy může také být způsobeno systémovou kandidózou, tedy zmnožení kvasinek v organismu. V tomto případě je nutné zavést systémovou léčbu. Svědění je určitě potřeba konzultovat s lékařem pokud je spojeno s příznaky kožní choroby, nebo vypadáváním vlasů, a pokud neodezní ani po změně vlasové kosmetiky.

Růžovka (rosacea)

Růžovka je chronické onemocnění kůže často nesprávně zaměňované s akné; protože se však na rozdíl od něj objevuje až ve středním věku, bývá někdy laicky označováno jako „akné dospělých“. V různých formách postihuje asi 10 % populace, častěji ženy než muže. Vyskytuje se v centrálních partiích obličej – zasahuje nos, tváře, bradu a čelo.
Zpočátku se projevuje přechodným, později trvalým začervenáním a rozšířenými žilkami, poté otokem a tvorbou hnisavých puchýřů. Na nose a přilehlých tvářích může docházet ke zbytnění mazových žláz a bujení vaziva, čímž (častěji u mužů) vzniká houbovité ztluštění kůže (tzv. rhinophyma). Příčina onemocnění není známa, identifikovány jsou pouze faktory, které vývoj nemoci ovlivňují. Těmi mohou být: onemocnění trávicí soustavy (žaludek, slinivka břišní, žlučník), vysoký krevní tlak, kožní mikrobi (roztoči, kvasinky) a dědičné vlivy.